Tropický cyklón se projevuje jako vír točící se ve směru hodinových ručiček na jižní polokouli a proti směru hodinových ručiček – na severní. Pokud bychom se na něj podívali z hora, viděli bychom spirálovitý útvar s takzvaným „okem bouře“ v jejím středu. „Oko bouře“ je otvor, v němž panuje bezvětří s vyšší teplotou. V průběhu klesání se teplý vzduch dostává do studenějšího prvního zavitu spirály, což vytváří velký tlakový rozdíl, který následně způsobuje roztočení spirály.
Tropický cyklón s rychlostí větru přesahující 15 m/s nazývají bouří, a s více než 30 m/s nebo 118 km/h – hurikánem. Termín hurikán se používá pro cyklóny v Atlantském oceánu. V západní části Tichého oceánu hurikány nazývají „tajfuny“, v Indickém oceánu – „cyklóny“, u pobřeží Austrálie - „villi villi“, v Oceánii - „willie wow“, a na Filipínách - „baguio“. Osobité jméno se tropickému cyklónu přisuzuje, jakmile rychlost větru převyšuje 60 km/h.
Je zajímavé, že tradice, dávat atmosférickým anomáliím jména, má svoje kořeny ve XX. století. Australský meteorolog Clement Rugg jim dával jména těch poslanců, kteří hlasovali proti udělení grantu na meteorologický výzkum. Síla hurikánu se měří podle Saffirovo-Simpsonové stupnice hurikánů, a může dosahovat až 5 stupňů, jakmile rychlost větru převýší 70 m/s. Hurikány nejvyšší kategorie jsou ojedinělým jevem, i když se i ony někdy objevují. Je třeba podotknout, že samotný hurikán není až tak ničivý, jako rozsáhlé záplavy, které vyvolá. Podrobné informace o nejzávažnějších povodních naleznete v Klimatických událostech č. 75 V tomto videu se podíváme na hurikány „Camilla“, „Katrina“ a „Harvey“, a také na tajfun „Bhola“.